Přesun na obsah

Dnes je 28.3.2024

Svátek má Soňa

SHM Klub
Újezd u Brna


Akce SHM

listopad 2020

po

út

st

čt

so

ne

 

 

 

 

 

 

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

 

 

 

 

 

 

Zobrazit jiný měsíc


Výstup na Králický Sněžník 2010

Popis jednoho bláznivého výletu na druhý nejvyšší vrchol na Moravě se přeměnil ve vítání zimy.


Je pět hodin ráno a účastníci dnešní výpravy na Králický Sněžník vstávají. S úderem šesté se všichni scházejí na lukrativní adrese: Masarykova XX (to je tajné...). Všech pět sedá do auta a jedeme!

Po rozbřesku přijíždíme do Horní Moravy, kde necháváme auto, přioblékáme se a jdeme směr Sněžník. Než začal výstup naplno, jdeme ještě k bývalému lomu na mramor a tam hledáme kešku.

Ale to už šplháme do prudkého svahu. Jelikož jsme na jeho západní straně, jdeme pořád ve stínu. Nicméně teplo nám je pořádné. Dostáváme se na cestu vinoucí se pod východním hřebenem a jdeme směrem k vrcholu.Když jsme obešli vrchol Uhlisko, dáváme se opět kolmo vzhůru a hledáme modrou turistickou značku, v tomto případě hřebenovku. Po pár minutách chůze s GPS přístrojem ji nacházíme.

A teď to už vypadá na relativní rovinku až k vrcholu, který pořád vidíme před sebou. Od rána se všechny mraky ztratily, takže je azuro, nefouká a ani moc nemrzne. V jedenáct hodin přicházíme k vrcholu Sušina, kde si dáváme malinkou svačinku. Většina z nás také vytahuje svoji úrodu ovoce a navzájem z ní ochutnáváme.

Po Mokrém hřbetu, který mokrý nebyl, ale byl celý zasněžený, se dostáváme do sedla pod Stříbrnickou horou, kde se nachází hlavní dálková evropská turistická trasa E3 (Atlantský oceán - Černé moře). No je to poznat především na množství turistů... do této chvíle jsme nepotkali nikoho, od teď byl problém na cestě předbíhat jiné turisty a úplně nereálné bylo držet se pohromadě.

Nicméně krátce před půl jednou se dostáváme k bývalé horské chatě, která se jmenuje Hubertova. Jediné co z zbývá jsou základy se sklepem a nedaleká socha slůněte na podstavci. Vděčný to objekt k fotografování. Tedy pokud se u něj zrovna nemačkají davy cizích lidí. Pár metrů po cestě dál se nachází pramen naší největší řeky - řeky Moravy. Někteří z nás ochutnávají, jiní se jen fotí.

Ale to už nám zbývá posledních několik kroků a vrchol je dobyt. Králický sněžník nenechává svoje jméno nikterak zahanbit. Sníh, námraza, vítr. Jen je neobvykle jasno. Což pro tuto horu je opravdu vzácnost. Díváme se na zbořenou rozhlednu, dáváme si vrcholové prémie a všichni společně začínáme sestupovat. Je jedna hodina po poledni.

Naše první kroky vedoucí z kopce se ubírají do Polska na horskou chatu, kam nás směřují ukazateůle a slibují občerstvení. Jenže chata je polská a my zloté nemáme.. navíc po několika minutách čekání u okénka to vzáváme a jdeme dál. Tedy zpět do naší republiky. Cesta vede přes Malý Sněžník až do sedla Puchacz. Tak se rozhodujeme, že vrcholek Klepáč již nezdoláme a tedy se nepodíváme na trojmořský bod. Když se podíváme na oblohu a za sebe, tak je většina oblohy zatažená nízkou oblačností a Králický Sněžník je celý zahalen v tmavém mraku.

Bereme to přímou cestou dolů, totiž spíš přímou necestou dolů... Krátce po čtvrté hodině se dostáváme k autu, kde se ihned převlékáme do suchého, sedáme do auta a vyrážíme k poslednímu cíli naší cesty. Nějaké dobré hospůdce, kde by uvařili něco na zub pětici hladových chlapů. Nakonec parkujeme u jistého penziónku u Králíků (jako to město...). Večeři splachujeme pivem a za tmy se vydáváme směrem na jih Moravy, kde jsme v osm večer.

Tolik o našem výletu do masivu Králického Sněžníku.

Pavel

fotogalerie